Karel Čapek

Bajky a podpovídky  jsou sbírkou krátkých bajek a aforismů od  Karla Čapka , které vycházely v  Lidových novinách  v letech 1925–1938. Kniha Bajky a podpovídky jako souborné vydání všech těchto fejetonů byla vydána až po Čapkově smrti, v roce 1946. Slovo „podpovídky“ v názvu knihy označuje skupinu  fejetonů , jejichž rozsah je na pomezí krátké  anekdoty  a  povídky. Čapek v některých aforismech reagoval na aktuální politickou situaci, např. z roku 1938:

Hordubal  je název  novely   Karla Čapka  a zároveň i ústřední postava díla. Novela patří do tzv.  noetické  trilogie  Hordubal ,  Povětroň ,  Obyčejný život . Na základě této předlohy byly natočeny dva filmy –  Hordubalové  ( 1937 ) a  Hordubal  ( 1979 ). Dílo bylo sepsáno na motivy skutečného  příběhu .

První parta  je  román   Karla Čapka , který byl poprvé vydán v roce 1937. Román o lidské statečnosti vypráví příběh hrstky lidí, kteří v extrémních podmínkách musejí zmobilizovat veškerou svou odvahu, kamarádství a solidaritu. Děj se odehrává v průběhu dvou až tří dnů a je omezen na zážitky příslušníků první záchranné čety na místě důlního neštěstí. Autor se záměrně nesoustředil na detailní kresbu hornického prostředí, ani na sociální problémy, jeho pozornost se soustředila především na vykreslení vzájemných vztahů uvnitř této různorodé lidské skupiny.

R.U.R.  (zkratka z  Rossumovi univerzální roboti ) je  vědeckofantastické   drama  o třech  dějstvích   Karla Čapka  z roku  1920 .

Autor zde varuje před případnými negativními vlivy techniky na  lidstvo . Je ovlivněn svým zájmem o techniku, ale také obavami o budoucnost lidstva (destrukce za  1. světové války ). V této hře poprvé zaznělo slovo  robot , které Čapkovi poradil bratr  Josef  (Karel Čapek původně uvažoval o slově „labor“). Přeloženo bylo toto dílo do více jak třiceti jazyků vč.  esperanta .

Továrna na absolutno  je první  antiutopistický   román   Karla Čapka . Poprvé byl vydán v roce  1922 . Druhé vydání z roku  1926  bylo doplněno o předmluvu autora. Původně však dílo vycházelo na pokračování v  Lidových novinách  ve formě fejetonů . Děj románu líčí události kolem  vynálezu  zvláštního  karburátoru , který dokonalým spalováním hmoty uvolňuje nejen elektrony, ale i tajemné všeovládající absolutno – boha.

Válka s Mloky  (někdy též  Válka s mloky ) je klasická  alegorie   Karla Čapka , napsaná roku  1935  (poprvé vydaná v letech  1935 - 1936  na pokračování v  Lidových novinách ).

Bílá nemoc  je  divadelní hra - drama   Karla Čapka  z roku  1937 . Dílo varuje před nastupujícím  fašismem . Jde o jedno z děl varujících před nástupem  nacismu  v  Německu  a stalo se posléze i jedním z důvodů plánované autorovy perzekuce  gestapem .

Soubor novel  Boží muka  je první samostatné dílo  Karla Čapka , které bylo hluboce ovlivněno 1. světovou válkou. Poprvé bylo vydáno v roce  1917 .

Jedná se o drobné prózy, v nichž autor soustředil pozornost na věci zdánlivě se vymykající lidskému rozumu, jsou v nejednom případě válečnými událostmi přímo inspirovány. Stavební princip třinácti novelových balad spočívá v tom, že v nich všechno směřuje k nějaké neviditelné, neznámé nebo nerozluštěné události: k původu záhadné stopy ve sněhu, k osudu dívky bez domova, k povaze prchajícího zločince či k cizí minulosti, a všechny svědčí o autorově hlubokém soucitu s lidmi a jejich omyly.

Cestopis ze skandinávských zemí z roku 1936.

Italské listy  jsou  cestopisy , nesoucí pečeť Čapkova výrazného stylu přitažlivým způsobem přibližují charakter, kulturu i všední život těchto zemí.  Italské listy  ( 1923 ) jsou první z řady cestopisných  črtů  a  fejetonů .  Karel Čapek  navštívil a čtenářům přiblížil hlavní kulturní a historická centra  Itálie  -  Benátky , Florencii,  Neapol ,  Palermo ,  Řím ,  Pisu ,  Janov ,  Miláno ,  Bolzano . 

Kniha  Kalendář  vznikla z oddychových fejetonů o ročních dobách, počasí, zahradnických radostech a strastech. Čapek se tu však neutápí v idyle života malého českého člověka a zahrádkáře.

Jedenáctikapitolová kniha  Marsyas čili na okraji literatury obsahuje studie a causerie  Karla Čapka  o slovesném umění a o zavrženíhodné novinařině - bulváru.  Marsyás  v názvu knihy je symbolem zavrženíhodného a opovrhovaného umění. V knize je soustředěna převážně tvorba z 20. let 20. století, většina článků byla vydána v časopise  Přítomnost .

Měl jsem psa a kočku  jsou půvabné a úsměvné historky o psech, kočkách a lidech. Jednou z nich je i dobře známý příběh líčící výchovu malého nezbedného štěněte  Dášeňky  v rozumnou psí mámu, schopnou starat se o vlastní potomstvo. Čapek se v knížce mimo jiné zamýšlí nad přátelstvím člověka a psa a nad jeho proměnami v podmínkách městské civilizace. Z úvah vyplývá jeho láska ke zvířatům i přesvědčení o jejich nezastupitelné úloze v životě člověka přes všechno nepohodlí a nepříjemnosti, které bez zlé vůle dovedou napáchat.

Obyčejný život  ( 1934 ) – drážní úředník v penzi líčí svůj "obyčejný život" v  pamětech  a zamýšlí se nad ním. Postupně dochází k přesvědčení, že se vlastně skládá z mnoha osobností, které dohromady tvoří jeho osud.

Cestopisy, nesoucí pečeť Čapkova výrazného stylu přitažlivým způsobem přibližují charakter, kulturu i všední život těchto zemí. Obrázky z Holandska ( 1932 ) jsou další z řady cestopisných črtů a fejetonů.  Karel Čapek  navštívil a čtenářům krásně přiblížil zajímavosti  Holandska . Zmiňuje se o starých mistrech malířství, o přírodě, vodách, grachtech atd. Samozřejmě, že jako zkušený zahrádkář, není možné, aby se nerozepsal o krásných květinových pláních.  Obrázky z Holandska  jsem popisem historicky významných měst, například  Rotterdam ,  Delft ,  Amsterdam ,  Leiden , atd. 

Soubor  Trapné povídky  se skládá z osmi  povídkových  próz autora  Karla Čapka . Dílo bylo poprvé vydáno v roce  1921 . Všechny povídky pojí opět filozofické zamyšlení nad dvojí tváří člověka a smutnění nad lidským osudem.

Výlet do Španěl  je soubor  cestopisných   črt  a  fejetonů   Karla Čapka  o španělské zemi, jejím lidu, kultuře a přírodě. Karel Čapek podnikl výlet do Španěl  vlakem  a cestopis poprvé vyšel v roce  1930 . Podobně jako u ostatních cestopisných črtů a fejetonů autor přibližuje místní způsob života,  zvyky  a podobu země. Ve  Španělsku  se zabýval především architekturou, zamýšlel se i nad politickým významem této země a s tím spojeným míšením kultur (například v  Toledu ). Dalšími městy, o kterých se rozepsal, byla  Barcelona  nebo  Madrid .

Povídky z jedné kapsy je dílo českého spisovatele  Karla Čapka  z roku  1929 .

Povídky z druhé kapsy  je soubor 24  povídek   Karla Čapka . Vycházely na pokračování od ledna do září 1929 v  Lidových novinách , ve kterých byl Čapek od roku 1921 redaktorem. V roce 1929 byly vydány i knižně. Volně navazují na  Povídky z jedné kapsy  a někdy s nimi bývají vydávány v jednom svazku. Povídky  Případ s dítětem  a  Balada o Juraji Čupovi  v roce 1947 zpracoval  Martin Frič  ve filmu  Čapkovy povídky . Povídky  Čintamani a ptáci  a  Příběhy sňatkového podvodníka  byly předlohou k filmu  Jiřího Krejčíka   Čintamani & podvodník  z roku 1964. Byly několikrát vydány jako  audiokniha . Od roku 2009 je kniha  volným dílem .

Zahradníkův rok  je sbírka  fejetonů  o zahradničení a  zahrádkářství   Karla Čapka . Obsahuje fejetony o  slastech  a  strastech  zahrádkářů během čtyř ročních dob a za každého  počasí .  Karel Čapek  v nich líčí s  humorem  a osobitým nadhledem vlastní  zkušenosti ,  pocity  a  dojmy  z této činnosti.

Život a dílo skladatele Foltýna  je poslední, nedokončený  román   Karla Čapka , vydaný až po jeho smrti v roce  1939 . Je inspirován epizodou ze  Vzpomínek   Karla Sabiny  (knižně publikovány 1937, časopisecky již 1868 v časopise  Svoboda ), v němž je líčen podobně tvořící reálný skladatel, uváděný jako Horner. Román je fiktivním  životopisem  Bedřicha Foltýna ( pseudonymně  Beda Folten), skladatelského  diletanta  a  hudebního   grafomana , který ale sebe samotného pokládá za  geniálního . Je posedlý myšlenkou stvořit velké dílo, i když na to nestačí jeho schopnosti. Román je pozoruhodný svou stavbou, v níž autor nechává různé Foltýnovy známé (spolužáky ze studií, manželku, lidi, které využíval pro své dílo) vzpomínat a hodnotit jeho osobnost, a naznačuje tak různorodost úhlů pohledu na tutéž věc, podobně jako v  Hordubalovi  a  Povětroni . Román, obsahující mnoho úvah o smyslu  umění , je  stylisticky  i tematicky podobný románům tzv. noetické trilogie, je ale vůči ostatním mnohem  tragičtější . Román měl v rámci Čapkova díla poměrně velký ohlas, reakci na něj v podobě  novely   Jak to bylo s Foltýnem  napsal například spisovatel Jan Křesadlo . Román byl v roce  1992  adaptován do podoby televizního filmu v režii  Pavla Háši  s  Viktorem Preissem  v hlavní roli.

Loupežník  ( 1920 , zfilmováno v roce  1931 ) – komedie zabývající se vztahem mladé a starší generace. Loupežníkem je student s pověstí lehkovážného mladíka, který se zamiluje do dcery svého profesora, který o jejich lásce nechce ani slyšet. Loupežník nakonec využívá nepřítomnosti rodičů a zamkne se se svou láskou v jejich domě a odmítá je pustit dovnitř. Nakonec donutí pana profesora k přiznání, že mladá generace není tak špatná, jak si jeho generace představuje.

Věc Makropulos  je  divadelní hra  českého  spisovatele  a  dramatika   Karla Čapka . Tato hra měla premiéru v roce  1922  v  Městském divadle na Vinohradech  v  Praze . Zabývá se otázkou  nesmrtelnosti  a práva člověka prodlužovat si uměle život.

Kritika slov je soubor  esejí  a  fejetonů   Karla Čapka . Poprvé byl vydán v roce  1920 . Původně však dílo vycházelo v  Národních listech . Většina fejetonů se zabývá českým jazykem, nepřesností významů a špatným používáním frází. Autor se pozastavuje nad tím nakolik se ve frázích odráží česká povaha a jak se stálým slovním spojením pracuje  žurnalistika . Právě novinářská praxe často kazí pravdivost frází. Jejich pravdivost se postupně vytrácí.

Dášeňka čili život štěněte  je kniha pro děti z roku  1933 , kterou napsal, ilustroval a fotografiemi doprovodil  Karel Čapek . Vypráví o narození a růstu štěňátka –  foxteriéra  Dášeňky, obsahuje také psí pohádky a bajky.

Poetické příběhy plné laskavého humoru, v nichž se prolíná nadpřirozený svět kouzel se světem skutečným. Vždyť kde jinde se dočtete o princezně s rozbitým kolenem, o Hejkalovi, který se dal na politiku a stal se poslancem, nebo o poštovních skřítcích, kteří si pochutnávají na telegrafních páscích maštěných poštovním lepidlem? Veselé pohádky doprovází známé ilustrace Josefa Čapka.