Jules Verne

Jules Gabriel Verne se narodil 8. února 1828 na ostrůvku Île Feydeau, ve městě Nantes jako první z pěti děti pařížského právníka Pierra Vernea. Roku 1839 se nechal najmout jako plavčík na loď do Indie , jeho rodiče to však zjistili a cestě zabránili. Roku 1847 odjel Jules Verne do Paříže studovat práva a po ukončení studia se živil jako obchodník s akciemi . Roku 1857 se oženil s Honorií Morelovou, se kterou měl syna Michela , který po jeho smrti dopsal některá jeho nedokončená díla.

Roku 1886 Verne jen těsně unikl smrti, když na něj zřejmě v pominutí smyslů vystřelil z revolveru jeho synovec Gaston ( 1860 – 1916 ), syn jeho bratra Paula. Verneovi se ale podařilo srazit zbraň a byl jenom raněn.

Jules Verne hodně cestoval a některé zážitky z těchto cest zapracoval i do svých románů . Již roku 1859 navštívil Anglii a Skotsko , v roce 1861 se vydal do Skandinávie , roku 1867 do USA , dále pak navštívil např. roku 1878 severní Afriku a roku 1881 Nizozemsko , Německo a Dánsko .

V roce 1888 byl zvolen radním města Amiens . Jako památka na jeho působení zůstalo v Amiens technicky zajímavé divadlo, jehož nosná část je řešena originálně použitými komíny.

Již v mládí se pokoušel Verne o literární činnost. Psal (bez většího ohlasu) básně , povídky , písně , libreta a divadelní hry , např. Zlomená stébla ( 1849 , Les Pailles rompues). V roce 1862 se však seznámil s nakladatelem Pierrem-Julesem Hetzelem , který vydal jeho dobrodružný román Pět neděl v balóně . Ten měl tak obrovský úspěch, že nakladatel nabídl Verneovi exkluzivní smlouvu na dvacet let, v níž se Verne zavázal napsat dva svazky ročně (nejde o počet titulů, protože některé romány byly několikasvazkové). Tato smlouva Vernea finančně zajistila a umožnila mu živit se pouze psaním. Pierre-Jules Hetzel také vymyslel souhrnný název pro Verneovo dílo, a to Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires), které měly podle něho „shrnout všechny znalosti zeměpisné, geologické, fyzikální, astronomické, tak jak je shromáždila moderní věda, a zpracovat tak barvitým a poutavým způsobem … dějiny světa“ .

Roku 1864 uzavřel Hetzel a Verne druhý kontrakt na napsání dějin velkých zeměpisných objevů. Na tomto díle Verne spolupracoval s Gabrielem Marcelem ( 1843 – 1909 ), knihovníkem ve francouzské Národní knihovně (Bibliothèque Nationale) v Paříži . Důvodem spolupráce bylo především to, že Verne uměl mluvit a číst pouze francouzsky , zatímco velké množství informací, které potřeboval ve své práci použít, bylo dostupné pouze v cizích jazycích, které Marcel velmi dobře ovládal.

Autorství některých knih Julese Vernea je sporné. Tak například se dnes již ví, že román Trosečník z Cynthie napsal jiný francouzský spisovatel André Laurie (Verne provedl pouze kontrolní práce a jeho jméno bylo přidáno z komerčních důvodů). Již předtím Verne upravil, a to velmi podstatně, dva jiné Laurieho rukopisy. Tyto texty se staly základem dvou románů, vydaných rovněž pod jménem Julese Vernea: Ocelové město a Hvězda jihu . Rovněž tak romány dokončené nebo přepracované jeho synem Michelem (např. Lodivod dunajský , Honba za meteorem nebo Podivuhodná dobrodružství výpravy Barsacovy ) se podle posledních výzkumů dosti liší od původních Verneových textů. Ke stálým Vernovým spolupracovníkům patřil jeho bratr Paul ( 1829 – 1897 ), kapitán dálkové plavby, který měl podíl na všech jeho knihách týkajících se moře a námořnictví. Za pravidelného Verneova spolupracovníka musíme považovat i nakladatele Hetzela , který byl prvním čtenářem jeho děl. Jejich vzájemná korespondence a analýza původních rukopisů, poukazují na to, že Hetzel nejen přispíval mnoha nápady, ale prováděl v rukopisech také změny.

Jules Verne je považován společně s anglickým spisovatelem Herbertem Georgem Wellsem za zakladatele žánru vědeckofantastické literatury ( science-fiction ). Ve svých dílech předpověděl celou řadu vědeckých a technických objevů, např. dálkové lety řiditelným balónem, velkorážní dělo, videofon, skafandr, kosmické cesty, elektrický motor, tank, vrtulník a další).

Jules Verne zemřel 24. března 1905 v Amiensu . Jeho syn Michel se postaral o vydání jeho posledního originálního románu Zatopená Sahara a poté knihou Maják na konci světa zahájil dlouhodobé vydávání dalších svazků Podivuhodných cest . V těchto dílech však Michel prováděl (jak již bylo řečeno) velké změny, takže originální verze byly vydány až koncem 20. století .

V první polovině 20. století někteří Verneovi životopisci uváděli, že Verne je polského původu a jmenuje se ve skutečnosti Oleskiewicz ( verne je francouzsky olše ). Tuto fámu o sobě patrně rozšířil sám Verne, který historkami na toto téma často bavil společnost.