Adolf Heyduk
Narodil se 6. června 1835 v Rychmburku (dnes Předhradí u Skutče ) v rodině truhláře . Od roku 1850 studoval na reálce v Praze , kterou ukončil v roce 1854 . Poté na přání rodičů rok studoval techniku v Brně a pak přestoupil na techniku do Prahy ( 1855 ). O dva roky později se seznamuje s Janem Nerudou , se kterým navázal blízké přátelství . Studia ukončil roku 1859 , stal se učitelem na pražské reálce, již roku 1860 odešel učit kreslení a stavitelství na vyšší reálku do Písku , kde žil až do své smrti. Město Písek ho okouzlilo a rychle zde zdomácněl. V roce 1896 byl jmenován školním radou .
V roce 1876 přijal místo na I. reálném gymnáziu v Praze, zde se stal předsedou literární části Umělecké besedy . Roku 1877 se vrátil do Písku, kde se téhož roku oženil se svojí o 25 let mladší žačkou Emílií, dcerou předního píseckého restauratéra Reinera. V následujících letech se stal dvojnásobným otcem, ale obě události skončily rodinnou tragédií . Roku 1878 zemřela jeho první dcera Jarmila ještě před pokřtěním ve věku tří měsíců. Na křtiny přijel do Písku i jeho dlouholetý kamarád Jan Neruda, který se měl stát kmotrem . Vzhledem k předčasnému úmrtí ale ke křtu nedošlo a tato smutná událost inspirovala Nerudu k sepsání Balady dětské . Druhá dcera Liduška zemřela ve věku čtyř let roku 1884 .
Měl velmi silný vztah ke Slovensku , které často navštěvoval a měl zde mnoho přátel. Vedle Slovenska cestoval také do Itálie či na Kavkaz , kde měl část své rodiny. Žil zde jeho synovec, agronom Jaroslav Hejduk , první praporečník České družiny v ruských legiích .