Jan Hus
Od roku 1398 vyučoval na pražské univerzitě a v letech 1409–1410 byl jejím rektorem. Ve svých náboženských pracích kritizoval mravní úpadek, v němž se ocitla katolická církev. Katolická církev ho označila za kacíře, jeho učení za herezi a exkomunikovala jej (1411). Na kostnickém koncilu byl odsouzen jako kacíř , a přestože mu císař Zikmund Lucemburský zaručil bezpečnost, byl vydán světské moci k upálení na hranici , když odmítl odvolat své učení. V roce 1999 prohlásil papež Jan Pavel II. , že lituje kruté smrti Jana Husa a uznal ho jako reformátora církve. Některé Husovy názory (například ten, že kněz ve hříchu neplatně udílí svátosti) jsou dodnes katolickou církví vnímány jako teologicky vadné.
Datum jeho upálení se stalo českým státním svátkem . K jeho odkazu se hlásili husité a později i další církve a společnosti vzešlé z reformace . Jako svého svatého mučedníka jej (spolu se sv. mučedníkem Jeronýmem Pražským ) už uctívá pravoslavná církev (dle vyhlášení metropolity Kryštofa, arcibiskupa pražského).
Studoval na pražské univerzitě , na artistické fakultě získal roku 1393 hodnost bakaláře a roku 1396 mu byl propůjčen titul mistr svobodných umění . Již jako univerzitní mistr (od roku 1398 ) byl vysvěcen na kněze (roku 1400 ) a začal kázat v kostele sv. Michala a od 14. března 1402 v Betlémské kapli . V roce 1401 byl zvolen děkanem artistické fakulty a v roce 1409 rektorem univerzity, kde se stavěl za větší podíl Čechů na řízení univerzity