Život a dílo skladatele Foltýna

Život a dílo skladatele Foltýna je poslední, nedokončený román Karla Čapka , vydaný až po jeho smrti v roce 1939 . Je inspirován epizodou ze Vzpomínek Karla Sabiny (knižně publikovány 1937, časopisecky již 1868 v časopise Svoboda ), v němž je líčen podobně tvořící reálný skladatel, uváděný jako Horner. Román je fiktivním životopisem Bedřicha Foltýna ( pseudonymně Beda Folten), skladatelského diletanta a hudebního grafomana , který ale sebe samotného pokládá za geniálního . Je posedlý myšlenkou stvořit velké dílo, i když na to nestačí jeho schopnosti. Román je pozoruhodný svou stavbou, v níž autor nechává různé Foltýnovy známé (spolužáky ze studií, manželku, lidi, které využíval pro své dílo) vzpomínat a hodnotit jeho osobnost, a naznačuje tak různorodost úhlů pohledu na tutéž věc, podobně jako v Hordubalovi a Povětroni . Román, obsahující mnoho úvah o smyslu umění , je stylisticky i tematicky podobný románům tzv. noetické trilogie, je ale vůči ostatním mnohem tragičtější . Román měl v rámci Čapkova díla poměrně velký ohlas, reakci na něj v podobě novely Jak to bylo s Foltýnem napsal například spisovatel Jan Křesadlo . Román byl v roce 1992 adaptován do podoby televizního filmu v režii Pavla Háši s Viktorem Preissem v hlavní roli.