František Xaver ŠaldaStudoval práva, ale studium nedokončil. V roce 1906 však obhájil na filosofické fakultě doktorát z umělecko-historické problematiky (s přihlédnutím ke dříve publikovaným textům z literární a umělecké kritiky). Působil od roku 1919 jako profesor románských literatur na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze . Někdy bývá považován za vůdčí osobnost literární generace 90. let. Byl spoluautorem Manifestu České moderny . V letech 1894 – 1908 psal pro redakci Ottova Slovníku naučného hesla z české, německé, francouzské a anglické literatury a ze světového malířství. Psal do mnoha časopisů ( Literární rozhledy , Novina , Česká kultura , Kmen , Volné směry , Literární listy ), kde se věnoval otázkám a problémům výtvarného umění, literatury, kultury i politiky. Od roku 1925 vydával časopis Tvorba (časopis pro kritiku a umění; zajímavostí je, že na podzim 1928, tedy v době, kdy byl perzekvován komunistický tisk, předal časopis Juliu Fučíkovi , který jej s přestávkami řídil až do roku 1938). V letech 1928 – 1937 vydával Šaldův zápisník , ve kterém uveřejňoval především své umělecké kritiky a eseje , ale také básně, prózu a politickou publicistiku.
Více o autorovi → 
