Karel PoláčekNarodil se v Rychnově nad Kněžnou , jeho otec Jindřich Poláček byl židovský obchodník, matka se jmenovala Žofie a byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry – Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou.n nPoláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil maturitní zkouškou v Truhlářské ulici v Praze roku 1912 . Po jeho absolvování začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity . Zároveň ale v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil. V Praze se Poláček při studiu pokoušel též o zaměstnání, byl však vždy zakrátko propuštěn.n nNa začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl však nikdy výše než na hodnost četaře. Byl odvelen na ruskou frontu ( Halič ), kde zažil porážku rakouské armády a její ústup. Koncem války padl do srbského zajetí, z něhož se vrátil po skončení války.nNastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi (pozdějším Úřadě pro zahraniční obchod). Zkušeností z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa . V nich se se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými . Od roku 1922 soustavně spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20. let působil jako redaktor Tvorby , od roku 1928 pracoval v listech vydavatelství Melantrich především v Českém slově jako sloupkař a soudničkář . V letech 1927 – 1930 redigoval humoristický časopis Dobrý den . V roce 1933 znovu nastoupil do Lidových novin , odkud byl v roce 1939 pro svůj židovský původ propuštěn. Do Lidových novin psal zejména sloupky a soudničky. n nOkupace a rasová perzekuce ho donutily pracovat v Židovské náboženské obci jako knihovník. Své dceři Jiřině zprostředkoval emigraci. Dne 5. července 1943 byl deportován do terezínského ghetta, po roce – dne 19. října 1944 byl poslán transportem do koncentračního tábora Osvětim . Původně se předpokládalo, že zemřel v Osvětimi v plynové komoře, až v 90. letech se podařilo najít důležitého svědka, účastnici pochodu smrti Kláru Baumöhlovou z východního Slovenska, která potvrdila, že Poláček přežil transport z Osvětimi do tábora Hindenburg , kde napsal krátkou divadelní hru, v níž svědkyně také hrála, a že se potom účastnil pochodu z Hindenburgu do tábora Gleiwitz. Zde již neprošel selekcí a byl nacisty popraven. Proto bylo posunuto předpokládané datum úmrtí na 21. ledna 1945 do koncentračního tábora Gleiwitz. n nKarel Poláček se řadil k tzv. Pátečníkům . Roku 1995 mu byl in memoriam udělen Řád T. G. Masaryka II. třídy.
Více o autorovi → 
Karel Poláček
