Carlo GoldoniNarodil se v rodině lékaře Giulia Goldoni a Margherity Salvioni. Číst a psát se naučil už ve čtyřech letech, svou první hru napsal v devíti letech. Stěhovavý život nezdařile podnikavého otce a vlastní neposednosti jej hnaly od dětských střevíčků nejrůznějšími městy severní Itálie: než ve 40 letech zakotvil k trvalejšímu pobytu jako profesionální dramatik v Benátkách . Pokusil se studovat filosofii u dominikánů v Rimini ( 1720 – 1721 ), práva v Pavii ( 1723 – 1724 ) a později v Modeně ( 1727 ). Studium práv dokončil až v roce 1731 v Ravenně . Mezitím psal další hry, kočoval s hereckou společností, pracoval v různých advokátních kancelářích. Určitou dobu působil i jako tajemník benátského velvyslance v Miláně . V roce 1734 se stal účastníkem bitvy u Parmy a vrátil se do Benátek. Tam se začal věnovat už výhradně divadlu . S divadelní společností se pohyboval po Itálii, během pobytu v Janově se oženil s Nicolettou Conniovou. V dalších letech se úspěšně hrály desítky jeho her , byl ředitelem divadel v Benátkách i Janově , psal libreta oper . V roce 1757 byl jmenován v Parmě dvorním básníkem francouzských Bourbonů s pravidelnou penzí. V roce 1758 jej přijal na audienci papež Kliment XIII. V roce 1763 odjel do Paříže , kde se stal vychovatelem královských dcer a psal další komedie. V letech 1784 – 1787 napsal své Paměti . V roce 1792 mu Národní konvent zastavil penzi. Obnovil mu ji na přímluvu přátel v únoru 1793 . Zemřel v chudobě den před tímto rozhodnutím.
Více o autorovi → 
