Jaroslav VrchlickýNarodil se v Lounech jako syn Jakuba Frídy a jeho manželky Marie, rozené Kolářové. Asi po roce se rodiče odstěhovali do Slaného a Emil Frída žil do deseti let u strýce faráře Antonína Koláře v Ovčárech u Kolína . Gymnázium studoval ve Slaném (od roku 1862 ), Praze a v roce 1872 maturoval Klatovech .nNa přání rodičů začal studovat bohosloveckou fakultu. V roce 1873 ale přestoupil na filozofickou fakultu v Praze , kde studoval dějepis, filozofii a francouzskou literaturu, kterou později také překládal. Používal slova pábit , když si odcházel zakouřit. Toto slovo později posunul dále Bohumil Hrabal , jenž je používal ve svých dílech ( Pábitelé ).nNa studiích se seznámil s Zikmundem Winterem , Josefem Václavem Sládkem a Aloisem Jiráskem a spolu založili skupinu lumírovců (Jirásek záhy přešel k ruchovcům ).nOd roku 1875 působil jako tajemník a vychovatel synů hraběcí rodiny Montecuccoli Laderchi v italském Meranu . Po svém návratu působil jako učitel a roku 1877 byl jmenován tajemníkem na české technice, později se stal profesorem moderních věd a získal čestný doktorát. V roce 1901 jej, spolu s Antonínem Dvořákem , rakouský císař František Josef I. povýšil do šlechtického stavu a jmenoval jej členem Panské sněmovny říšské rady ve Vídni . Vrchlický zde vystupoval a obhajoval požadavek všeobecného hlasovacího práva. Jako člověk byl nesmírně činný, mj. byl členem Královské akademie v Padově , členem tovaryšstva polského v Paříži a samozřejmě čestným občanem mnoha českých měst. Od roku 1893 byl jmenován profesorem evropské literatury na Univerzitě Karlově . Byl také členem České akademie věd a umění (jmenován císařem 20. dubna 1890 ). Vrchlický byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu , cena však mu nebyla udělena. Pseudonym Jaroslav Vrchlický si zvolil na návrh spolužáka z klatovského gymnázia Josefa Thomayera . Jako studenti na jaře navštívili rozkvetlé údolí řeky Vrchlice u Kutné Hory a on byl unesen nádhernou jarní scenérií. Tento pseudonym dříve používal kutnohorský básník Josef Jelínek Vrchlický (1842-1869). V údolí Vrchlice v roce 1919 vytesal kutnohorský sochař Josef Chvojan do pískovcové skály Vrchlického reliéf na ploše přes 12 m.
Více o autorovi → 
